Jeho díla jsou instalována ve veřejném prostoru v Opavě, Ostravě, Hořicích, v Brně, v Praze a na mnoha dalších místech po republice, i v zahraničí - například v Číně, v Japonsku, nebo v Itálii. Autor si zakládá na tom, aby jeho tvorba byla široce srozumitelná, přestože má i další roviny.

Profesor Kurt Gebauer – navzdory svému uvědomělému vnímání světa, jeho těžkostem a složitostem – se ke světu staví s lehkostí. Uchopuje ho do své tvorby s radostí i nadsázkou. Jeho heslem je: "Kultura ve veřejném prostoru brání třetí světové válce" – lidé se pak zabývají uměním, nikoli válečným vítězstvím.

Po miléniu vedle tvorby ironických stylizací člověka v trojrozměrné formě Trubkounů zmnožil své téma radosti z pohybu malbami, které označil jako "čistá krása bez ironie". Plavkyně jsou protipólem jeho předchozí tvorby – přesto i v tomto souboru zůstává jeho pohled na život patrný. Fascinuje ho svoboda a radost z pohybu, ze které pak vytváří snové kompozice. Zachycuje lidi, kteří se teprve ve vodě začínají chovat přirozeně. Plavou a pohyb je vznáší.